Přijel jako obchodník. Odjížděl jako zamilovaný blázen.

Byl z Německa, obchodní cesta, čtyři dny v Praze. Rezervace na dvě hodiny – klasika. Přijela jsem na hotel, drahý oblek, silný parfém, oči jak rentgen.

Ze začátku chtěl dominovat. Hrál si na tvrdého chlapa. Ale když jsem mu sedla na klín a zašeptala do ucha pár vět ve své rodné češtině, roztál jak máslo na slunci.

Z dvou hodin bylo šest. Ráno mi psal, že nikdy nezažil něco tak opravdového.

Já vím, že to byla hra. Ale někdy ta hra chutná jako realita víc než samotný život.