Blanik L13

Ach jaj Blanik! Skoda ze su vsetky uzemnene z dovodu zlomeneho nosnika, ktory nevydrzal lamanie od nasich rakuskych kolegov a ktori boli asi velke zvierata na to aby dokazali celemu svetu, ze blanik je vhodny do srotu a zakazali im cinnost u vsetkych ktori su v EASA. Rusi a amici lietaju dalej. Bratia cesi si taktiez mysleli, ze vsetci budu hufne davat Blaniky na opravu, ktora stoji tolko co second hand glaiter z Rise. takze vacsina Blanikov stoji v plechacoch, garazach niektore su uz utopene v priehradach atd., visia v muzeach a baroch. I ked si predstavim co niektori s nimi robili tak sa cudujem, ze sa to nerozpadlo vo vzduchu uz davno. Odpoviem na otazku ci sa daju vyzit skusenosti z RC v reale a naopak? Jednoznacne ano, mam mod M2 a trochu som si musel zvyknut ked ide model oproti mne a ked som s modelom spadol tak to len preto, lebo som nevedel co je hore a co dole, ale rozmyslat pritom musite rovnako a to Rychlost , vyska, manever...

Ja lietam mód 1 .Veľa kolegov má prehovara na 2 .Keď ideme lietať som jediný s 1.Myslite, že by som sa mal preorientovať na mód 2? Skusal som to, ale dopadlo to zle.

S tými módmi je to tak, že ako Ti ruky "narástli", tak lietaj. Ja lietam mód 1 - som ľavák a takto mi to vyhovuje. Neexistuje na to liek, proste hemisféry v mozgu to tak pochopia a tým je to vybavené. Na to boli módy na vysielačoch vymyslené, aby sa tam každý "našiel" a cítil sa pri ovládaní modelu v pohode. V skutočnom lietadle je to dané, pedále smerovka, knipel výškovka a krídelká. No a na ľavú ruku ostáva plyn, vztlakové klapky, podvozok, ovládanie všetkých prepínačov a pod. Keďže na vysielači pedále na ovládanie smerovky nemáme, tak to muselo ostať na kniploch.

BOravec: Vrátim sa ešte k vzopätiu VOP na Blaníku, obrátil som sa na kadekoho, najviac sa mi pozdáva táto odpoveď, ktorú som dostal preposlanú zo stránky www.gonzoaviation.com : Myslím, že toto vyplynulo z letových zkoušek. První prototyp L-13 neměl vřetena na konci křídel, měl rovné VOP bez možnosti jejich sklopení k trupu a spoustu dalších částí jinak než seriový kluzák. První protototyp neměl například hmotové vyvážení křidélek a docházelo k jejich kmitání. Tuším že byly vyrobeny čtyři prototypy různě mezi sebou kanibalizované, všechny různě upravované, ale až první seriový kus, který prodělal opravdu hodně změn proti těmto prototypům získal skládací VOP s mírným vzepětím. Zřejmě vzepětí vyplynulo z letových zkoušek a novému systému skládaní výškovky k trupu. Pole bych moc neřešil, v tomto případě ten malý rozdíl ve vzepětí určitě nebyl důvod. L-23 s VOP ve tvaru T vyplynul z dlouholetých zkušeností s L-13.

.... jj, ale to jsou vseobecne zname informace. Najdes je napr v monografiich L+K c 24, 25, 26 rocnik 1989.

Dalsi celkem slusny prehled o historii vyvoje je v nekolika strankovem clanku Pul stoleti Blaniku, uverejnenem v Aero Hobby c 2, 3,4 rocnik 2006.

Velice zajimave jsou informace o nestandartnich verzich Blaniku, uzivanych k aerodynamikym merenim profilu ( mj. i dvoutrupove provedeni...) L+K 16/94.

Zaujme taky povidani o konverzich a uspesich Blaniku urcenych pro zahranicni zakazniky ,napr L+K 7/75,kde se mj . popisuje i prelet pres Kordillery (ve vleku i samostatne) .

Mohl bych zde uvest i dalsi, mene obsazne informace .... ale ni v jedne z nich, jsem primou odpoved proc udelali stabilizator se vzepetim nenasel tj. zustavaji jenom dohady.

Pozn. nekdy v roce 1982 jsem v ramci rocnikove prace provadel tenzometricke mereni deformaci potahu stabilizatoru Blanika pro stanovene letove pripady.
Takze geometrie a provedeni uchyceni stabilizatoru k trupu je mi celkem zname (museli jsme nechat svarit technologicky pripravek pro kotveni stabilizatoru na dilne).

Ale proc je tam vzepeti,to me v te dobe netrapilo.

veka

Zdarec, či už je to s VCHP tak či onak nemôžem si pomôct, aj keď by z hľadiska bezpečnosti bolo mudrejšie usporiadanie T ,možno aj aerodynamicky čistejšie , vyrastal som 3km od letiska a teda mam v duši vrytý ten Blanik L13 ktory lietal na tunajšom letisku aj keď som v ňom nikdy nesedel čo ako som snival, mam teda model a chystam sa podľa planu J.Faru urobiť nový väčší a pomocou FPV si zalietať

Čo sa týka aerodynamickej čistoty usporiadania VCHP do T, tak na to môžem odpovedať. V čase, keď bol L-23 novinka rozprával som sa o tom piramo so zástupcami LET Kunovice na strojárskom veľtrhu v Brne. Tvrdili, že kĺzavosť sa zmenila k lepšiemu len veľmi málo, hlavný cieĺ bolo dostať VCHP ďalej od zeme. k jej poškodeniu dochádzalo najmä pri pristávaní do obilia. Obilie je husté a nepoddajné, akoby sa zaseklo. To malo za následok odtrhnutie VCHP. Oprava bola dosť drahá. Učili nás, že ak sa dá vybrať plocha na núdzové pristátie, tak radšej kukurica a v pozdĺžnom smere riadkov ako je sadená sa snažiť dostať trup. No ajtak temer vždy k nejakému poškodeniu dôjde.