Jak diskutovat a jak se ptát.

Jak diskutovat a jak se ptát.

Náhodou som pri surfovaní po internete natrafil na článok o umení pýtať sa a diskutovať a myslím, že niektorí si ho tiež so záujmom prečítate tak, ako ja .


Úvod
Odpověď na vaši technickou otázku záleží stejně tak na obtížnosti otázky samotné jako na tom, jak se zeptáte. Tento text si klade za cíl poučit vás o tom, jak se ptát tak, abyste získali uspokojivou odpověď.

Obvykle jsou všichni zaujatí vůči lidem, kteří nechtějí přemýšlet nebo se sami snažit předtím, než se začnou ptát. S takovými lidmi člověk pouze ztrácí čas, který se dá strávit nad jinou, zajímavější otázkou, nebo věnovat někomu, kdo spíš stojí za odpověď.

Většina z nás jsou dobrovolníci. Taky máme spoustu práce, a najdeme si čas na zodpovídání otázek - které nás občas zavalují. Takže nemilosrdně filtrujeme. Je prostě marné snažit se pomoci někomu, kdo se nesnaží pomoct si sám. Nevědět - to je v pořádku. Dělat blbého v pořádku není.

Než se zeptáte

Než začnete klást otázky mailem nebo v news nebo na webovém fóru,
zkuste najít odpověď na webu.
zkuste najít odpověď v manuálu.
zkuste najít odpověď experimentováním.
zkuste se zeptat zkušenějšího kamaráda.

Svou otázku si připravte a promyslete. Na ukvapené utázky dostanete jen ukvapené odpovědi (nebo žádné).

Nepředpokládejte, že máte na odpověď nárok. Nemáte; koneckonců za ni nikomu neplatíte. Odpovědi se vám dostane, je-li vaše otázka zajímavá, podstatná nebo stimulující.

Když se ptáte


Zvolte pečlivě, koho se zeptat

Citlivě uvažte, kde se zeptat. Odpovědi se nejspíš nedočkáte, pokud:
pošlete svou otázku někam, kde se probírá jiné téma
pošlete velmi elementární otázku do fóra, kde se probírají pokročilé technické detaily, nebo naopak
pošlete svou otázku zároveň na několik různých míst
Nepředpokládejte ani, že vaše otázka je vítána. Pokud si nejste jisti, pošlete ji radši jinam, nebo neposílejte nic.


Pište jasně, spisovně a bez překlepů.

Zkušenost nás učí, že ledabylí a nepozorní pisatelé většinou také nedbale uvažují. Odpovídat takovým je k ničemu. Radši budeme dělat něco jiného.
Vyjádřit se přesně a jasně je velmi důležité. Pokud vám to nestojí za námahu, nám to nestojí za pozornost. Svůj jazyk pečlivě pročistěte.
Obecně vzato, píšete-li jako pologramotné nemehlo, budou vás ignorovat. Odezvou na projev někoho, kdo se vyjadřuje jako fuckt d0st wostrey týpeck, bývá jen ticho (nebo posměch).
Na webových fórech nezneužívejte "smajlíky" a možnosti html - pokud je Vaše zpráva plná )))))) a barevného textu, čtenáři si řeknou, že jste blbeček nebo chichotající se šestnáctka (což vám možná dopomůže k sexuálním zážitkům, ale ne k odpovědím).

Řekněte jasně, co chcete

Zkuste si představit odbornost jako hojně se vyskytující materiál a čas jako vzácnou bylinu. Čím menší časovou investici žádáte, tím spíše se vám dostane odpovědi od někoho skutečně schopného (a zaneprázdněného). Je užitečné postavit otázku tak, aby se dala zodpovědět co nejrychleji - což není totéž jako otázku zjednodušit. Například: "Poradil byste mi, kde najdu dobré vysvětlení pro X?" je lepší než "Vysvětlete mi prosím X".

Zdvořilost neškodí, a občas i pomáhá

Buďte zdvořilí: "prosím", "děkuji za pozornost" atd. Važte si času, který je vám zdarma věnován. Popravdě řečeno, zdvořilost není tak důležitá jako přesnost, jasný, popisný jazyk. Nicméně, je-li zpráva technicky v pořádku, zdvořilost zvýší vaše šance.

Zašlete stručnou zprávu o úspěšném řešení.

Poté, co problém vyřešíte, zašlete zprávu všem, kteří vám pomohli. Povězte jim, jak to odpadlo, a poděkujte. Vaše závěrečná zpráva nemusí být dlouhá - lepší něco než nic; "Zdravím, nakonec to bylo špatným kabelem. Díky. Pepa". Konečně, krátké shrnutí je lepší než detailní elaborát .

Jak interpretovat odpovědi


RTFM a STFW, aneb jste úplně mimo

Existuje dávná a uctívaná tradice: dostanete-li odpověď "RTFM", znamená to, že si máte Read The Fucking Manual, neboli že si máte, kurva, přečíst manuál. Což je nejspíš pravda. Jděte si ho přečíst.
RTFM má mladšího sourozence: opdověď "STFW" znamená, že byste měli Search The Fucking Web, neboli podívat se, kurva, na web. Což je nejspíš pravda. Jděte hledat.
Často má člověk, který vám takto odpovídá, manuál či příslušnou stránku přímo před očima. Taková odpověď znamená, že podle jeho názoru je (a) velmi snadné kýženou informaci najít (b) mnohem užitečnější najít ji sám než jí dostat od maminky na talířku.
Nemusíte se kvůli tomu urážet; je vám vlastně projeven svého druhu respekt, když vaše otázka není ignorována. Měli byste spíše poděkovat.

Pokud odpovědi nerozumíte

Pokud odpovědi nerozumíte, nepište si rovnou pro vysvětlení. Pokuste najít i vysvětlení odpovědi. Pokud se i pak potřebujete ještě zeptat, ukažte opět, že jste se poučili. Dostanete-li například odpověď "Nejspíš Vám podpěra šprajcla trakci - zkuste jí prošťouchnout", pak typická špatná reakce je "Co je to podpěra?". Mnohem lepší je: "V manuálu se o podpěrách píše jen v kapitole o karbidových hořácích, ale o prošťuchování tam nic není. Nebo jsem něco přehlédl?".

Jak zvládat neurvalost

To, co často vypadá jako arogance či nezdvořilost, není většinou myšleno nijak zle. Mnohem spíše je to jen produktem komunikace jdoucí přímo skrze řečičky - která je přirozená pro lidi, které spíš zajímá řešení problému než to, jestli se i všichni ostatní cítí dobře a příjemně.
Dostane-li se vám neurvalé odpovědi, snažte se zůstat v klidu. Pokud někdo opravdu vyvádí, nejspíše mu někdo z místních domluví. Pokud se tak nestane, a vy ztratíte nervy, dost možná to dopadne tak, že on se choval jak je v kraji zvykem, a někdo domluví vám. Tím klesají vaše šance získat to, proč jste původně přišli.

Nechovat se jako loser

Asi se vám párkrát stane, že se ocitnete zcela mimo mísu - právě tak, jak to popisujeme v tomto článku, nebo podobně. A bude vám to dáno patřičně najevo, možná velmi květnatě. A to veřejně. Když se to stane, nejhorší je naříkat, jak vám bylo ublíženo, vyžadovat omluvu, vyhrožovat žalobami, stěžovat si u zaměstnavatele, nechávat prkýnko nahoře, atp.

Radši udělejte toto:
Povzneste se nad to. Je to normální. A snad i zdravé.

Dobré a špatné otázky

Nakonec budeme ilustrovat dobré a špatné otázky na příkladech. Vždycky jedna dobře položená a jedna špatně položená otázka na stejné téma.
Špatně: Kde bych našel něco o Krajáči Mléka?
Ten si koleduje o STFW.
Dobře: Hledal jsem na Google "Krajáč Mléka 2600", ale nic užitečného jsem nedostal. Kde bych našel nějaký programátorský popis krajáčů.
Tenhle už STWFoval, a zřejmě opravdu potřebuje pomoci.
Špatně: Mám problémy s myší. Mohl by mi někdo pomoci?
"Jasně. Jestli se bojíš koček, mám i pastičky". Delete.
Dobře: Zkoušel jsem X, Y a Z na nefunkční myš Confuse-a-cat 68. Nepomohlo to, zkusil jsem A, B a C. Všimněte si toho divného pištění při C. Hužva asi rourácí, ale nebubří přitom zlemejže. Co bývá u těchto myší příčinou rourácení? Co mám ještě otestovat?
Tenhle stojí za odpověď. Je schopen sám hledat řešení - nečeká na pomoc shůry.

Když se vám nedostane odpovědi

Když vám nikdo neodpoví, neberte si to osobně, že vám nemůžeme pomoci. Třeba to prostě nikdo neví. Neodpovědět je něco jiného než ignorovat otázku, i když zvenčí je jistě těžké to rozeznat. Poslat svůj dotaz jednoduše znovu není dobrý nápad. To se bere jako zbytečné otravování.

Jak odpovídat k užitku tazatele

Buďte přátelští. Když člověka stresuje nějaký problém, může působit jako otrava či blbec, i když není.
První nepravosti vyřiďte soukromě. Není třeba veřejně ponižovat někoho, kdo se v dobré víře třeba jen zmýlil. Úplný začátečník třeba ani neví, kde najde základní informace.
Pokud si nejste jisti, řekněte to! Špatná, přitom odborně znějící rada, je horší než žádná. Nenavádějte nikoho na pochybné cesty jen proto, že chcete vypadat jako expert.
Klaďte doplňující otázky, chtějte detaily. Budete-li to dělat dobře, tazatel se něco naučí - a vy také. Zformulujte špatnou otázku dobře. Všichni jsme bývali začátečníci.
Odpovědět líné kůži RTFM je jistě v pořádku; odkaz na dokumentaci (třeba jen na Googlovský dotaz) je lepší.